To se tak sedíte na balkonku hotelu Atlantis na řeckém ostrově Kos, kocháte se výhledem na moře a přemýšlíte, jak namotivovat 8. třídu k tomu, aby se začala připravovat na přijímací zkoušky už v osmém ročníku. Znovu se podíváte na moře, a pak vám to všechno dojde a začnete plánovat a připravovat akci, která má být tím nejlepším zakončením školního roku pro obě deváté třídy.
Sami deváťáci se rozhodli pro malebné městečko Ulcinj v Černé Hoře. Popisky pobytu CK Topinka byly opravdu lákavé. Vila s vlastním bazénem, písčitá pláž 10 minut od vily, plná penze od českého kuchaře, bezpečné a přátelské prostředí, které umožní všem deváťákům maximální možnou volnost. Ze začátku jsme trochu čekali, co z toho se ukáže jen jako vějička na klienty, protože všechno přeci nemůže být tak super. Nedočkali jsme se 🙂
Deváťáci tak strávili 7 nocí ve vile Green garden ve 3 až 4 lůžkových pokojích s vlastním sociálním zařízením. Bazén mohli využívat od rána až do večera. Kuchař Mirek opravdu čaroval tak, že téměř nikdy nic nezbylo. A pokud bylo cokoli potřeba, postaral se o to přímo majitel cestovní kanceláře, pan Topinka. Příjemná procházka k moři opravdu nezabrala více jak 10 minut a písečná pláž byla opravdu příjemným bonusem.
Relax po náročném školním roku byl deváťákům prokládán turistickými i sportovními aktivitami. Fotbal, badminton, petanque a další plážové sporty byly na denním pořádku. V sobotu pak na všechny čekal memoriál Mitche Buchannona, který simuloval práci pobřežní stráže. Na něj pak navázala ukázka záchrany tonoucího pod vedením plavčíka – instruktora Pavla. V rámci turistických “vložek” se deváťáci podívali do centra města Ulcinj, prošli po skalních stezkách okolí Velké pláže a den před odjezdem na ně čekal výlet lodí po moři k pláži Ada Bojana, která tvoří přirozenou hranici s Albánií.
Večery u mohou být někdy dlouhé a nudné. Pokud se ale sejde parta super mladých lidí, večery vám utečou ještě rychleji, než prosluněné dny. Můžete totiž tančit, hrát deskové hry, zajít na pláž na pouť nebo na pizzu, projít se po pláži a sledovat západ slunce. A když se vám poslední noc nechce spát, můžete se vypravit na mořský útes a počkat si na východ slunce.
Že to zní moc dokonale? Všechno dokonalé nebylo, občas sluníčko svítilo až moc, občas byla voda moc mokrá a cestou tam i zpět chtěli být chorvatští celníci až moc dokonalí, což nám vždy cestu prodloužilo o minimálně jednu hodinu. Nic z toho nám ale nezabránilo si po návratu říct, že mělo smysl rok a půl makat, protože tato forma odměny byla opravdu nezapomenutelná. A to pro všechny.
Na závěr se zaslouží poděkovat všem, kteří přispěli k tomu, že tato akce dopadla na jedničku s hvězdičkou. Díky všem deváťákům za jejich bezvadný přístup a spolehlivost, díky jejich rodičům za to, že svým dětem tuto závěrečnou akci devítky schválili a zaplatili, díky sponzorům, kteří na část pobytu přispěli, díky Aničce za její zdravotnickou péči a Pavlovi za dozor nejen při koupání, díky všem pedagogickým pracovníkům, kteří šli s kůží na trh a po 10 dní se o 41 mládežníků vzdálených 1100 km od domova starali.
Všechny zážitky, hlášky a akce se do galerie nevešly, ale něco málo najdete zde.